Nejčastější nemoci paprik ve skleníku: Jak je včas rozpoznat

Plíseň šedá na listech a plodech

Plíseň šedá je zákeřný nepřítel každého pěstitele paprik ve skleníku. Je to jako tichý zabiják - houba Botrytis cinerea, která číhá na ideální podmínky, aby zaútočila. A ty podmínky dobře známe - vlhko a teploty kolem 15-25 °C, přesně takové, jaké máme ve skleníku nejčastěji.

Když se projdete skleníkem po ránu a vidíte kapky rosy na listech, je to první varování. Právě tady začíná ten problém - šedohnědé skvrny se plíží po listech jako mor. Ten typický šedivý povlak? To jsou spory, které se šíří vzduchem jako neviditelní poslové zkázy.

Na plodech je to ještě horší. Papriky začnou měknout a hnít přesně tam, kde by měly být nejkrásnější - u stopky nebo tam, kde se trochu poškodily. Je to jako když se pokazí celá úroda před očima. Nejhorší je, že když dozrávají, jsou nejzranitelnější - přesně jako přezrálé ovoce v míse.

Jak tomu předejít? Základem je správné hospodaření s vlhkostí. Musíme větrat, větrat a zase větrat. Je to jako s průvanem v zatuchlém pokoji - čerstvý vzduch je základ. Rostliny potřebují prostor, aby mohly dýchat - stejně jako my v přeplněné místnosti.

Důležitá je i správná péče o rostliny. Při zalévání se vyhněte smáčení listů - je to jako když necháte mokré prádlo v kupě. A ty napadené části? Pryč s nimi, okamžitě! Jsou jako nakažený člověk v davu - můžou infikovat všechno okolo.

Když už se plíseň objeví, máme v záloze fungicidy. Ale pozor - nestřílejte z jedné zbraně pořád dokola. Střídejte přípravky jako oblečení, jinak si na ně houba zvykne. A nezapomeňte na přírodní pomocníky - jsou organismy, které plísním přirozeně konkurují.

Padlí na listech papriky

Padlí na paprice je pěkná otrava - tohle zákeřné houbové onemocnění dokáže pěstitelům pořádně zamotat hlavu. Znáte to - jednoho dne si v klidu zaléváte své papričky ve skleníku a najednou si všimnete podezřelých bělavých skvrnek na listech. A je to tady! Moučnatý povlak se začne šířit po horní straně listů jako nějaká nevítaná sněhová nadílka.

Rostlinky to nemají vůbec jednoduché. Listy začnou žloutnout, kroutí se jako by měly horečku, a nakonec opadají. To je pro papriku hotová katastrofa! Nejhorší je, že ve skleníku má padlí úplný ráj, zvlášť když se teplota pohybuje mezi 20 až 25 stupni a vlhkost je tak akorát kolem 70 procent.

Co s tím? Především je potřeba dopřát paprikám pořádné provzdušnění. Větrejte jako o život a dejte rostlinám prostor - nemají rády, když jsou namačkané jedna na druhou. Jakmile uvidíte první náznaky padlí, hned odstraňte napadené listy. Jen je prosím neházejte někam za skleník, to by bylo jako pozvánka pro další nákazu!

Můžete sáhnout po fungicidech se sírou nebo modernějších přípravcích. Ale pozor - nestříkejte pořád to samé, houba není hloupá a časem si zvykne. Stříkejte večer, když už není takové horko - přípravky budou lépe fungovat.

Pro milovníky přírodní cesty existují fajn alternativy. Přeslička, česnek nebo obyčejná jedlá soda rozpuštěná ve vodě dokážou dělat divy. Ranní sprcha čistou vodou taky není k zahození, jen nezapomeňte, že paprika nesmí jít spát s mokrými listy.

Nechcete přijít až o 40 procent úrody, že? Proto je lepší být ve střehu. Kontrolujte své rostlinky pravidelně a při prvním náznaku problému zakročte. A jestli se vám padlí vrací jako nevítaný host, možná je čas porozhlédnout se po odolnějších odrůdách papriky.

Fusariové vadnutí a hniloba kořenů

Fusariová choroba je opravdu zákeřný nepřítel každého pěstitele paprik. Když vám napadne skleník, máte co dělat. Ta potvora se nejdřív nenápadně zakousne do kořínků a pak postupně ničí celou rostlinku - jednu stranu po druhé. Koukáte na to bezmocně, jak vám zelenina doslova mizí před očima.

Představte si, že vaše rostliny jsou jako nemocný člověk - jedna strana těla funguje, druhá ne. Spodní listy začnou žloutnout, jako by jim někdo vysával život. A když se podíváte pod zem? Kořeny hnědnou a zahnívají, místo aby byly krásně bílé a zdravé.

Teplota mezi 24-28°C je pro tuhle houbu jako med - jen kvete a vesele se množí. A co je nejhorší? V půdě si klidně počká i několik let, než zase udeří. To je jako časovaná bomba na vašem záhonku.

Co s tím? Nejdůležitější je prevence. Používejte jen zdravé, certifikované semínko. Dezinfikujte všechno, co ve skleníku máte - od květináčů až po rýč. A hlavně - nechte půdu odpočinout. Čtyři roky bez paprik na stejném místě zní jako věčnost, ale věřte, že se to vyplatí.

Když už se choroba objeví, jednejte rychle a nekompromisně. Nemocné rostliny musí pryč i s kořeny a okolní zeminou. Žádné experimenty - ven s tím ze skleníku! A pozor na zálivku - přemokřená půda je pro fusarium jako pozvánka na večírek.

Správné větrání a vlhkost jsou vaši spojenci. Ranní rosení? Raději ne. Místo toho pořádně provětrejte, ať vzduch cirkuluje. A nezapomeňte na pravidelné přihnojování - silná rostlina se lépe brání.

Bakteriální skvrnitost paprik

Pěstování paprik může být pořádná výzva, zvlášť když se setkáte s bakteriální skvrnitostí. Každý, kdo někdy pěstoval papriky ve skleníku, ví, jak rychle se tahle zákeřná choroba dokáže rozšířit.

Představte si, že jednoho rána při běžné kontrole svých rostlin objevíte na listech malé, tmavě zelené, jakoby promáčené skvrnky. To je první varování - bakterie Xanthomonas campestris už se zabydlela ve vašem skleníku. A věřte mi, tahle potvůrka si libuje v teple a vlhku stejně jako my v letní dovolené u moře.

Co vlastně dělá tato choroba s našimi rostlinami? Na listech, stoncích i plodech se postupně objevují ošklivé, nepravidelné skvrny s tmavým středem. Je to, jako kdyby někdo na rostliny nastříkal tmavou barvu, která se pomalu rozlézá. Listy pak usychají a odpadávají - a s nimi mizí i naše naděje na bohatou úrodu.

Naštěstí existují způsoby, jak se téhle pohromě bránit. Základem je čistota a pořádek. Stejně jako si myjeme ruce před jídlem, musíme dezinfikovat nářadí a pěstební nádoby. A co je nejdůležitější? Dopřát rostlinám prostor k dýchání - žádné namačkání jako v ranní tramvaji!

Když už se choroba objeví, je třeba jednat rychle. Napadené části rostlin musí pryč, a to hned! Je to jako když máte doma plíseň - čím dřív zasáhnete, tím lépe. Prevence je ale půl úspěchu. Měďnaté přípravky fungují jako takový ochranný štít, ale opatrně s dávkováním - půda není bezedná popelnice.

Zalévejte své papriky s rozumem, přímo ke kořenům. Mokré listy jsou pro bakterie jako all-inclusive resort. A po sklizni? Pořádný úklid! Žádné zbytky rostlin, které by mohly sloužit jako zimní byt pro bakterie.

Moderní pěstitelé sázejí na kapkovou závlahu - chytrý systém, který šetří vodu a brání šíření chorob. Je to jako mít osobního číšníka pro každou rostlinu, který přesně ví, kolik vody potřebuje.

Antraknóza plodů papriky

Máte na zahrádce papriky a trápí vás jejich nevzhledné skvrny? Antraknóza je zákeřný nepřítel, který dokáže během pár dní zničit celou úrodu. Pojďme se podívat, jak s ní zatočit!

Představte si, že jednoho rána objevíte na svých krásných paprikách malé, tmavé, jakoby vodou nasáklé flíčky. To je první varování! Původcem je zákeřná houba Colletotrichum capsici, která si nejvíc pochutná na dozrávajících plodech.

Ve skleníku, kde je teplo a vlhko jak v prádelně, se choroba cítí jako doma. Růžové až oranžové spory se vesele rozletí po celém prostoru při každém zalití nebo mlžení. Stačí teplota kolem 25°C a vzdušná vlhkost nad 95% a máme zaděláno na pořádný problém.

Nejhorší je, že napadené papriky můžete rovnou vyhodit na kompost. A co teprve když se choroba objeví v době, kdy rostliny jsou plné květů a malých papriček! To je právě ta nejzranitelnější doba, kdy můžete přijít o většinu úrody.

Jak tomu předejít? Základem je prevence - jako u všeho. Větrejte skleník, jako by šlo o život. Při zalévání směřujte vodu přímo ke kořenům, žádné sprchování listů a plodů! Jakmile uvidíte podezřelou papriku, okamžitě pryč s ní.

Když už se choroba objeví, sáhněte po fungicidech. Ale pozor - nestříkejte pořád to samé, houba není hloupá a rychle si zvykne. Střídejte přípravky jako ponožky!

Chytrý zahradník ví, že základem úspěchu je výběr odolných odrůd. A taky že nemá smysl cpát papriky každý rok na stejné místo - to je jako servírovat houbě prostřený stůl.

Hlídejte si své papriky jako oko v hlavě. Každodenní kontrola vám ušetří spoustu trápení. A když už je nejhůř? Někdy je lepší včas vyklidit pole a začít znovu, než se trápit s nemocnými rostlinami.

Virová mozaika papriky

Virová mozaika papriky je pěkná potvora, která dokáže pěstitelům pořádně zamotat hlavu. Nejhorší na tom je, že ji způsobují dva zákeřné viry - virus tabákové mozaiky a virus mozaiky okurky. To, co na začátku vypadá jako nevinné světlé skvrnky na listech, se může rychle změnit v noční můru každého zahrádkáře.

Když se projdete skleníkem, všimnete si nejdřív pokroucených mladých lístků s divnými skvrnami. Je to, jako kdyby někdo na rostlinu vylil bělidlo - listy dostávají žlutavý, mozaikovitý vzhled. Časem to začne být ještě horší - listy se kroutí jako harmonika a začnou opadávat. A co teprve plody! Místo krásných rovných paprik sklízíte pokroucené zmetky s ošklivými fleky.

Virus se šíří rychleji než drby na vesnici. Stačí se dotknout nemocné rostliny a pak zdravé, a máte zaděláno na problém. Mšice jsou v tomhle směru hotové taxi služby pro viry - lítají z rostliny na rostlinu a roznášejí nákazu, kam se podívají. A co je nejhorší? Virus dokáže v půdě přežívat jako partizán.

Bohužel, když už virus udeří, je pozdě na chemii. Je to jako s nachlazením - můžete jen zmírnit příznaky, ale vyléčit to hned tak nejde. Proto je lepší vsadit na prevenci. Používejte certifikované osivo, dezinfikujte nářadí jako v chirurgické ordinaci a držte mšice zkrátka.

Pokud najdete nakaženou rostlinu, není čas na sentimentality. Musí pryč, a to hned! Žádné kompostování - rovnou do ohně s ní. A pak důkladný úklid skleníku, jako by šlo o operační sál.

Chytrý pěstitel ví, že paprika nesnáší, když roste pořád na stejném místě. Dopřejte půdě odpočinek - aspoň dva roky tam pěstujte něco jiného. A nezapomeňte, že přepečlivá péče o rostliny je jako dobrá imunita - zdravá rostlina lépe odolává virům.

Naštěstí máme dnes k dispozici moderní odrůdy paprik, které jsou proti virové mozaice odolnější. Nejsou sice nezničitelné, ale je to jako mít v boji dobrý štít - šance na přežití jsou mnohem vyšší.

Verticiliové vadnutí rostlin

Verticiliové vadnutí - tichý nepřítel našich skleníkových paprik

Nemoc papriky	Příznaky	Prevence	Léčba
Plíseň šedá	Šedý povlak na listech a plodech	Větrání skleníku, omezení vlhkosti	Fungicidní postřik
Padlí	Bílý moučnatý povlak na listech	Dostatečné rozestupy rostlin	Síra nebo fungicidy
Bakteriální skvrnitost	Tmavé skvrny na listech a plodech	Dezinfekce nářadí, rotace plodin	Odstranění napadených částí
Fusariové vadnutí	Žloutnutí a vadnutí rostlin	Sterilní substrát, odolné odrůdy	Likvidace celých rostlin

Pěstujete papriky ve skleníku? Pak určitě zbystřete. Verticiliové vadnutí je zákeřná houbová choroba, která dokáže nadělat pořádnou paseku. Je to jako kdyby někdo pomalu škrtil vaše rostlinky zevnitř - záludné houby Verticillium dahliae a Verticillium albo-atrum se totiž prokousávají přímo do cévního systému.

Představte si, že jednoho dne si všimnete, jak spodní listy vašich paprik začínají podivně žloutnout. Ne celé najednou, ale takové to zvláštní žloutnutí mezi žilkami. A co je ještě podivnější - často to vypadá, jako by někdo rozdělil list na půl: jedna strana vadne, druhá je ještě zelená.

Ve skleníku má tahle potvora přímo luxusní podmínky. Při teplotách kolem 21-25°C se jí náramně daří a navíc dokáže v půdě přežívat v podobě odolných mikrosklerocií i několik let. Je to jako kdyby si tam založila vlastní byt s dlouhodobou nájemní smlouvou.

Co s tím? Základem je prevence. Používejte jen zdravé sazenice a čistou půdu. Dezinfikujte všechno - od květináčů až po rýč. A když už se choroba objeví? Napadené rostliny musí okamžitě pryč, i s kořeny. Na zamořeném místě pak minimálně 4-5 let nepěstujte papriky, rajčata ani lilky.

Bohužel, žádný zázračný postřik proti verticiliu neexistuje. O to důležitější je správná péče o rostliny - nepřehánějte to s dusíkatým hnojením, větrejte a zalevejte s rozumem. A hlavně - pozorujte své rostliny. Čím dřív problém odhalíte, tím větší máte šanci zachránit zbytek úrody.

Černá hniloba plodů

Černá hniloba plodů dokáže pěstitelům paprik pořádně zamotat hlavu. Tahle zákeřná choroba způsobená houbou Alternaria solani se nejdřív nenápadně připlíží a pak udeří plnou silou.

Představte si, že jednoho dne objevíte na svých krásných paprikách tmavé, skoro černé skvrny. Začínají většinou zespodu a pomalu se rozlézají dál a dál. Napadená místa jsou suchá a pokrytá takovým zvláštním sametovým povlakem - to jsou vlastně spory té protivné houby.

Ve skleníku má tahle potvora přímo ráj, zvlášť když je tam dusno a teplota kolem 20-25 stupňů. Stačí trochu větru nebo pár kapiček vody při zalévání a spory se vesele šíří dál. A když najdou nějaké poraněné místečko na plodu? Bingo, mají vystaráno!

Jak se téhle pohromě bránit? Především musíme mít ve skleníku pořádek a systém. Správné větrání je základ - žádná sauna se tam tvořit nesmí. Zaléváme opatrně ke kořenům, žádné sprchování listů. A rostlinky? Ty potřebují prostor, aby jim to mohlo mezi sebou pěkně profukovat.

Když už se choroba objeví, není čas na váhání. Všechno napadené musí ven, a to rychle! Žádné vyhazování na kompost, to by byla velká chyba. Někdy je potřeba sáhnout i po fungicidech, ale s těmi opatrně a včas.

Po sezóně přichází velký úklid. Celý skleník musí dostat pořádnou očistu, jako když přijde na návštěvu tchyně. A při novém sázení? Jen zdravé a kvalitní sazeničky, žádné podezřelé kousky z pochybných zdrojů.

Rostlinky potřebují být silné a odolné - pravidelné hnojení a péče o jejich imunitu se vyplatí. Je to jako s námi lidmi - když jsme zdraví a v kondici, lépe odolávame nemocem.

Nejčastější choroby paprik ve skleníku jsou plíseň šedá a padlí. Prevence spočívá v dobré cirkulaci vzduchu a správné zálivce. Přílišná vlhkost a nedostatečné větrání jsou hlavními příčinami těchto onemocnění.

Zdislava Němcová

Nedostatek vápníku a vrcholová hniloba

Kdo by si pomyslel, že něco tak běžného jako pěstování paprik může být někdy pořádná věda? Vrcholová hniloba je noční můrou každého zahrádkáře - ta protivná tmavá skvrna na špičce papriky, která dokáže zkazit celou úrodu.

Znáte to - těšíte se na krásnou úrodu paprik a najednou vidíte na plodech ty zákeřné vodnaté skvrny. Je to jako když se vám pokazí dovolená kvůli maličkosti. Nejhorší je, že se to většinou stane zrovna v době, kdy papriky nejvíc rostou a potřebují spoustu vápníku.

Ve skleníku je to s paprikami jako na houpačce. Jednou je tam vedro jak v sauně, pak zase vlhko jako v prádelně. A právě tyhle výkyvy našim paprikám pořádně škodí. Klíčem k úspěchu je pravidelná a rozumná zálivka - ani moc, ani málo. Je to jako s péčí o květiny v bytě - přelití může být stejně škodlivé jako vyschnutí.

Myslete na to, že vápník je pro papriky jako vitamíny pro nás. Potřebují ho průběžně a v rozumném množství. Když přeženete hnojení dusíkem, je to jako kdybyste snědli celou čokoládu najednou - není to zdravé a pokazí to celkovou rovnováhu.

V parných letních dnech, kdy se i nám těžko dýchá, trpí i naše papriky. Stínění skleníku je v takovou chvíli jako postavit rostlinám slunečník - uleví se jim a lépe zvládají horké počasí. Když už se vrcholová hniloba objeví, nemá cenu otálet - postižené plody radši hned odstřihněte, ať se rostlina zbytečně nevyčerpává.

Prevence je základ - jako když si pravidelně čistíte zuby, abyste nemuseli k zubaři. Sledujte své rostliny, dopřejte jim správnou péči a ony se vám odmění bohatou úrodou zdravých, šťavnatých paprik.

Prevence a ochrana před chorobami

Pěstování paprik ve skleníku není žádná věda, ale chce to myslet dopředu. Čistota je základ úspěchu - než vůbec začneme sázet, musíme skleník pořádně vydezinfikovat. Každý kout, každý nástroj, prostě všechno. Nejlíp dvakrát do roka - na podzim po sklizni a pak znovu na jaře. Můžeme sáhnout po měděných nebo sirných přípravcích, ale kdo chce být šetrný k přírodě, má na výběr i z bio variant.

To nejdůležitější je kvalitní začátek - zdravé sazenice jsou půlka úspěchu. Jasně, můžeme si vypěstovat vlastní, ale pozor na to! Potřebujeme čistý substrát a pořádné větrání. Nebo si prostě koupit certifikované sazeničky od ověřeného dodavatele.

Ve skleníku je potřeba udržovat správné podmínky. Větrání je naprostý základ - nikdo nechce, aby vlhkost vystoupala nad 80 %. To by pak plísně měly pré! A když zaléváme, děláme to ráno a přímo ke kořenům. Žádné sprchování listů, to je zbytečný risk.

Oči na stopkách - to je další pravidlo. Jakmile uvidíme něco podezřelého, hned to pryč! Nemocné části rostlin rovnou spálit, žádné experimenty s kompostem. To by se nám mohlo škaredě vymstít.

Pro větší odolnost našich paprik se dá ledacos udělat. Třeba takový výluh z přesličky nebo kopřiv - naše babičky věděly proč. Tyhle přírodní pomocníky fungují jako štít a rostliny jsou pak mnohem odolnější.

Střídání plodin není jen tak pro nic za nic. Papriky by se neměly pěstovat na stejném místě dřív než za 3-4 roky. A když k nim přidáme afrikány nebo měsíčky, půda bude zdravější.

Když už se nějaká choroba objeví, není čas ztrácet čas. Postřiky používáme s rozumem - podle návodu a v pravý čas. Dneska už naštěstí máme spoustu bio možností, není třeba hned sahat po chemii.

A na závěr - dobře živená rostlina = odolná rostlina. Hlavně nezapomenout na vápník, bez něj to prostě nejde. Ale pozor na přehnojování dusíkem, to by nám papriky změkly jako máslo a byly by náchylnější k nemocem.