Panoptiko: Příběh kapely, která změnila českou alternativní scénu

Vznik skupiny Panoptiko v roce 1990

Skupina Panoptiko vznikla na počátku roku 1990 v Praze, kdy se sešli bývalí členové několika undergroundových uskupení z období před sametovou revolucí. Hlavními iniciátory založení byli Miloš Dvořáček a Pavel Zajíček, kteří se znali již z dřívější spolupráce v alternativní scéně osmdesátých let. K nim se záhy připojili další muzikanti - bubeník Josef Janíček, baskytarista Milan Hlavsa a kytarista Jan Brabec.

První zkoušky probíhaly v pronajatém sklepním prostoru na Žižkově, kde skupina postupně formovala svůj charakteristický zvuk kombinující prvky industriálu, psychedelického rocku a experimentální elektronické hudby. Název Panoptiko byl zvolen jako metafora tehdejší společenské situace - období transformace z totalitního režimu do demokratického zřízení, kdy se mnozí lidé cítili jako exponáty vystavené v panoptiku změn.

Během jara 1990 se sestava ustálila na pěti členech, když se ke skupině připojil ještě saxofonista Vratislav Brabenec. Toto složení vydrželo až do konce roku 1991. První veřejné vystoupení Panoptika se uskutečnilo v červnu 1990 v legendárním klubu Na Chmelnici, kde skupina představila svůj progresivní zvuk kombinující živé nástroje s elektronickými samply a experimentálními zvukovými plochami.

Významným momentem pro formování identity skupiny bylo setkání s básníkem Egonem Bondym, který pro Panoptiko začal psát texty. Jeho surrealistické verše dokonale zapadaly do experimentální hudební koncepce skupiny. V létě 1990 skupina intenzivně pracovala na svém debutovém albu, které však kvůli technickým a finančním problémům vyšlo až v následujícím roce.

Charakteristickým rysem raného období Panoptika byla silná vazba na výtvarné umění. Koncerty často doprovázely projekce experimentálních filmů a živé malby. Skupina spolupracovala s několika významnými výtvarníky té doby, například s Martinem Mainarem a Františkem Skálou, kteří vytvářeli vizuální podobu vystoupení.

Konec roku 1990 byl ve znamení intenzivního koncertování po celé republice. Panoptiko se představilo na několika významných festivalech alternativní hudby a získalo si pevné místo na tehdejší nezávislé scéně. Skupina se stala důležitým představitelem porevoluční kulturní obnovy a její tvorba reflektovala složité společenské změny počátku devadesátých let. Mezi členy panovala silná umělecká chemie, která se projevovala v jejich společných improvizacích a experimentálních kompozicích.

Důležitým aspektem vzniku skupiny byla také snaha o propojení různých uměleckých disciplín a vytvoření komplexního uměleckého zážitku. Panoptiko nebylo jen hudební skupinou, ale platformou pro setkávání různých uměleckých proudů a myšlenek. Toto pojetí se stalo základem pro jejich další působení v následujících letech.

Zakládající členové a jejich hudební zázemí

Skupina Panoptiko vznikla na počátku devadesátých let, kdy se sešli čtyři nadšení muzikanti s různorodým hudebním zázemím. Pavel Novotný, který se stal frontmanem kapely, měl za sebou již několikaletou zkušenost z punkové scény, kde působil jako zpěvák v lokální kapele Křik. Jeho charakteristický chraplavý hlas se stal jedním z poznávacích znamení Panoptika. Na kytaru hrající Martin Dvořák přišel z folkového prostředí, kde se věnoval především akustické kytaře a písničkářství. Jeho přechod k elektrické kytaře a experimentování s různými zvukovými efekty významně ovlivnil pozdější zvuk kapely.

Basová sekce v podobě Tomáše Vlacha přinesla do skupiny prvky jazz-rockové fúze, kterou nasál během svého působení v jazzovém triu na konzervatoři. Jeho technická vyspělost a cit pro rytmiku položily základy charakteristického zvuku Panoptika. Za bicími seděl Jiří Malý, který měl zkušenosti z metalové scény, což se projevilo v jeho energickém, přesto precizním stylu hraní.

Tato různorodá směsice hudebních vlivů a zkušeností se ukázala jako klíčová pro vytvoření originálního zvuku kapely. Členové se scházeli v pronajatém sklepním prostoru na okraji Prahy, kde trávili dlouhé hodiny jamováním a hledáním společného hudebního jazyka. Postupně začali vznikat první skladby, které kombinovaly prvky všech žánrů, kterými si jednotliví členové prošli.

Důležitým aspektem formování kapely byla také skutečnost, že všichni členové měli zkušenosti s komponováním vlastní hudby. Pavel Novotný přinášel texty, které reflektovaly společenskou situaci raných devadesátých let, zatímco Martin Dvořák často přicházel s melodickými linkami a základními harmoniemi. Tomáš Vlach pak tyto základní struktury obohacoval o komplexní basové linky a neotřelé harmonické postupy.

V průběhu prvního roku existence se sestava ještě rozšířila o klávesistu Jana Procházku, který do zvuku skupiny přinesl další rozměr v podobě ambientních ploch a elektronických prvků. Jeho předchozí působení v experimentální elektronické scéně významně obohatilo zvukovou paletu Panoptika. Společně pak vytvořili charakteristický zvuk, který kombinoval syrovou energii punku, složitost jazz-rocku, melodičnost folku a experimentální elektronické prvky.

Všichni zakládající členové měli také klasické hudební vzdělání, což se projevilo v komplexnosti jejich kompozic. Tento mix formálního vzdělání a různorodých hudebních zkušeností dal vzniknout unikátnímu zvuku, který byl těžko zařaditelný do jediného žánru. Právě tato nezařaditelnost a originalita se staly hlavními poznávacími znaky skupiny Panoptiko v následujících letech jejich působení na české hudební scéně.

Změny v sestavě během prvních let

Skupina Panoptiko prošla během svých prvních let existence několika významnými personálními změnami, které výrazně ovlivnily její směřování i zvukovou podobu. Původní sestava z roku 1992 zahrnovala zpěváka Martina Rosu, kytaristu Petra Nováka, baskytaristu Jana Černého a bubeníka Tomáše Dvořáka. Tato formace však vydržela pouze do poloviny roku 1993, kdy skupinu opustil bubeník Dvořák kvůli neshodám ohledně hudebního směřování kapely.

Na jeho místo nastoupil zkušený bubeník Pavel Malý, který do skupiny přinesl výrazně progresivnější přístup k rytmice a významně ovlivnil celkový zvuk kapely. Malého příchod znamenal posun od původního indie-rockového zvuku směrem k experimentálnějším polohám. V této sestavě skupina nahrála své debutové EP Noční můry, které vyšlo na jaře 1994.

Další významná změna přišla na podzim 1994, kdy ze zdravotních důvodů musel skupinu opustit baskytarista Jan Černý. Jeho odchod znamenal pro kapelu kritické období, během kterého musela zrušit několik plánovaných koncertů. Po dvouměsíčním hledání se novým členem stal David Procházka, který předtím působil v několika undergroundových projektech. Procházka přinesl do skupiny nové hudební podněty a jeho basové linky významně obohatily zvuk Panoptika.

V průběhu roku 1995 došlo k dalšímu významnému rozšíření sestavy, když se ke skupině připojil klávesista Martin Svoboda. Jeho příchod umožnil kapele experimentovat s novými zvukovými plochami a elektronickými prvky. Tato pětičlenná sestava se ukázala jako nejstabilnější a vydržela až do konce roku 1997. V tomto období skupina nahrála své první řadové album Světla v mlze a absolvovala několik úspěšných turné po České republice.

Poslední významná změna v prvních letech existence kapely nastala na začátku roku 1998, kdy skupinu nečekaně opustil zakládající člen a zpěvák Martin Rosa. Jeho odchod byl pro mnoho fanoušků šokem a znamenal pro kapelu nutnost kompletně přehodnotit své směřování. Po několika měsících hledání se novým frontmanem stal Jakub Mareš, bývalý člen skupiny Noční vidění. Mareš dokázal navázat na Rosův charakteristický vokální projev, ale zároveň přinesl do kapely svůj osobitý styl a charisma.

Toto turbulentní období prvních let existence skupiny Panoptiko paradoxně přispělo k vytvoření jedinečného zvuku a identity kapely. Každý nový člen přinesl své vlastní hudební vlivy a nápady, což vedlo k postupnému vykrystalizování charakteristického stylu, který kombinoval prvky alternativního rocku, psychedelie a experimentální elektroniky. Tyto změny v sestavě také pomohly skupině vybudovat si pevnou pozici na české nezávislé hudební scéně konce 90. let.

Hlavní zpěvák a frontman kapely

Petr Kovář se stal hlavním zpěvákem a frontmanem kapely Panoptiko v roce 1998, kdy nahradil původního zpěváka Martina Nováka. Jeho charakteristický hlas a charismatické vystupování se staly poznávacím znamením skupiny. Kovář přinesl do kapely nejen své výjimečné vokální schopnosti, ale také významně přispěl k tvorbě textů a celkovému směřování skupiny. Jeho osobitý styl, kombinující prvky alternativního rocku s prvky klasického českého bigbítu, dal kapele nezaměnitelný zvuk.

Před příchodem do Panoptika působil Kovář v několika regionálních kapelách, kde sbíral cenné zkušenosti a postupně rozvíjel svůj charakteristický hudební projev. Jeho schopnost propojit melodické pasáže s expresivním přednesem se stala jedním z hlavních poznávacích znaků skupiny. Pod jeho vedením kapela vydala pět studiových alb, z nichž především Noční můry a V zajetí stínů získaly značný ohlas u kritiky i posluchačů.

Kovářův přínos pro kapelu není omezen pouze na pěvecký projev. Jako hlavní textař a spoluautor hudby se významně podílí na tvůrčím procesu. Jeho texty často reflektují společenská témata, osobní prožitky a filozofické úvahy, což přispělo k vytvoření specifické image kapely. V rozhovorech často zdůrazňuje důležitost autenticity a upřímnosti v hudební tvorbě, což se odráží i v celkovém přístupu skupiny k tvorbě.

Během své kariéry s Panoptikem absolvoval Kovář stovky koncertů po celé České republice i v zahraničí. Jeho energické vystupování a schopnost navázat kontakt s publikem z něj učinily jednu z nejvýraznějších osobností české alternativní scény. Přestože kapela prošla několika personálními změnami, Kovář zůstává jejím stabilním pilířem a hlavním tvůrčím motorem.

V posledních letech se Kovář věnuje také producentské činnosti a spolupracuje s mladými muzikanty, kterým předává své zkušenosti. Jeho vliv na současnou českou hudební scénu je nezpochybnitelný, což dokazují i četná ocenění, která získal jak samostatně, tak s kapelou. Jako frontman Panoptika se zasloužil o vytvoření jedinečného hudebního stylu, který kombinuje prvky různých žánrů a vytváří tak originální zvukovou stopu.

Jeho přístup k hudební tvorbě se vyznačuje neustálým hledáním nových výrazových prostředků a experimentováním s různými hudebními styly. Přesto si kapela pod jeho vedením zachovává svou charakteristickou tvář a nezaměnitelný rukopis. Kovářův přínos pro českou hudební scénu je významný nejen z hlediska vlastní tvorby, ale také díky jeho schopnosti inspirovat a motivovat další generace muzikantů.

Klíčoví hudebníci a jejich nástroje

Skupina Panoptiko se během své existence mohla pochlubit řadou talentovaných hudebníků, kteří svým jedinečným přístupem k nástrojům vytvářeli charakteristický zvuk kapely. Petr Novák jako hlavní kytarista přinesl do skupiny nezaměnitelný styl hry na elektrickou kytaru Fender Stratocaster, kterou později doplnil o Gibson Les Paul Custom. Jeho technická virtuozita a cit pro melodii se staly základním stavebním kamenem většiny skladeb.

Za bicí soupravou seděl Martin Kovář, který používal legendární sestavu Pearl Reference Series, doplněnou o činely Zildjian. Jeho precizní rytmika a schopnost vytvářet komplexní bicí party posunuly zvuk skupiny do progresivnější roviny. Kovářův charakteristický styl se vyznačoval především použitím synkopických rytmů a neobvyklých taktů.

Jana Procházková vnesla do skupiny další rozměr svou hrou na klávesové nástroje. Její Hammond B3 a Moog Synthesizer vytvářely atmosférické plochy a psychedelické zvukové krajiny. Později přidala do své výbavy i digitální nástroje jako Nord Stage 3, což umožnilo skupině experimentovat s modernějšími zvuky.

Baskytarista Tomáš Dvořák hrál na nástroje Fender Jazz Bass a Rickenbacker 4001, přičemž jeho dunivý, ale přesný styl vytvářel pevný základ pro ostatní nástroje. Dvořákova hra se vyznačovala melodickými basovými linkami, které často přesahovaly běžnou roli rytmické sekce.

V pozdějším období se ke skupině připojil Jakub Malý s saxofonem Selmer Mark VI, který dodal hudbě nový jazzový element. Jeho improvizační schopnosti a feelingové sóla se staly důležitou součástí živých vystoupení. Malého saxofon často vedl dialog s Novákovou kytarou, což vytvářelo zajímavé hudební momenty.

Nesmíme opomenout ani Lucii Černou, která kromě hlavního vokálu občas hrála na akustickou kytaru Martin D-28. Její hlas byl charakteristický svým širokým rozsahem a schopností přizpůsobit se různým hudebním stylům, od jemných balad až po energické rockové skladby.

V průběhu let se sestava několikrát obměnila, ale každý z muzikantů přinesl do skupiny svůj osobitý styl a přístup k nástroji. Důležitou roli hrál také zvukař Pavel Horák, který pomocí mixážního pultu Soundcraft GB8 dokázal vytvořit charakteristický zvuk skupiny při živých vystoupeních. Jeho znalost jednotlivých nástrojů a jejich specifik pomohla vytvořit vyváženou zvukovou kulisu.

Kombinace všech těchto nástrojů a osobností vytvořila unikátní zvukový podpis skupiny Panoptiko, který se vymykal běžné produkci své doby. Muzikanti často experimentovali s různými efekty a technikami hraní, což vedlo k vytvoření originálního hudebního projevu, který si získal pozornost jak fanoušků, tak hudebních kritiků.

Panoptiko je jako zrcadlo společnosti, každý člen v něm má svou roli a společně vytváříme mozaiku lidských příběhů

Radek Novotný

Významné koncertní turné a vystoupení

Skupina Panoptiko se během své existence představila na mnoha významných koncertních pódiích a festivalech po celé České republice. Mezi jejich nejvýznamnější vystoupení patřil bezesporu koncert na festivalu Rock for People v roce 2008, kde zahráli před několikatisícovým publikem na hlavní scéně. Kapela zde předvedla průřez svou tvorbou a sklidila mimořádný ohlas jak od fanoušků, tak od hudebních kritiků.

V letech 2009-2010 skupina absolvovala rozsáhlé turné s názvem Panoptikum Tour, během kterého navštívila více než 30 měst po celé republice. Frontman Karel Novotný společně s kytaristou Petrem Málkem tehdy představili nový materiál z připravovaného alba, které později vyšlo pod názvem Labyrint snů. Turné vyvrcholilo vyprodaným koncertem v pražském Lucerna Music Baru, kde jako speciální host vystoupil bývalý člen skupiny Tomáš Dvořák.

Významným milníkem v historii kapely bylo také vystoupení na festivalu Colours of Ostrava v roce 2011, kde Panoptiko sdílelo pódium s několika zahraničními hvězdami. Bubeník Martin Šváb zde předvedl nezapomenutelné sólo, které se stalo jedním z nejvýraznějších momentů celého festivalu. V témže roce skupina absolvovala také několik klubových vystoupení v Německu a Rakousku, čímž si otevřela cestu k mezinárodnímu publiku.

Rok 2012 přinesl sérii akustických koncertů v netradičních prostorách, včetně vystoupení v historickém sklepení brněnské Reduty. Basista Jakub Malý a klávesista David Procházka zde ukázali svou všestrannost při interpretaci upravených verzí známých skladeb. Tento formát si získal takovou popularitu, že se kapela rozhodla vydat speciální akustické album Unplugged Stories.

V následujících letech Panoptiko pravidelně vystupovalo na významných letních festivalech jako Sázavafest, Benátská noc či Votvírák. Zásadním momentem bylo také vystoupení na oslavách 25. výročí sametové revoluce na Václavském náměstí, kde kapela zahrála své nejznámější skladby před více než 50 000 lidmi. Toto vystoupení bylo později vydáno jako součást DVD Live in Prague.

V roce 2015 skupina podnikla své dosud největší koncertní turné Návrat ke kořenům, během kterého odehrála 45 koncertů včetně vystoupení ve vyprodané O2 areně. Speciálním hostem turné byl původní zpěvák Milan Kratochvíl, který se ke kapele připojil při interpretaci starších hitů. Turné bylo zakončeno monumentálním open-air koncertem na brněnském výstavišti, kde kapela představila i několik zcela nových skladeb z připravovaného alba.

Producenti a spolupracovníci skupiny

Skupina Panoptiko během své existence spolupracovala s řadou významných producentů a hudebních profesionálů, kteří významně přispěli k jejich charakteristickému zvuku. Mezi nejvýznamnější osobnosti patřil především Petr Novák, který se skupinou spolupracoval již od jejích počátků v roce 1998. Novák se podílel na produkci prvních třech alb a významně ovlivnil směřování kapely v její rané fázi. Jeho zkušenosti z předchozí práce s alternativními rockovými skupinami byly pro Panoptiko neocenitelné.

Člen Panoptika	Nástroj	Období působení
Štěpán Krtička	Kytara	2006-2023
Jakub Zitko	Baskytara	2006-2023
Tomáš Marek	Bicí	2006-2023

V letech 2003-2006 se na pozici hlavního producenta vystřídal Martin Doležal, který do zvuku skupiny přinesl více elektronických prvků a experimentálních postupů. Pod jeho vedením vzniklo přelomové album Noční můry v denním světle, které získalo několik hudebních ocenění. Doležal také významně přispěl k modernizaci studiového vybavení skupiny a zavedl nové nahrávací techniky.

Důležitou roli v historii skupiny sehrál také zvukový inženýr Jakub Malý, který se skupinou spolupracoval na všech jejich živých vystoupeních od roku 2001. Jeho precizní práce se zvukem během koncertů významně přispěla k pověsti Panoptika jako vynikající koncertní skupiny. Malý také asistoval při masteringu několika studiových nahrávek.

K dlouhodobým spolupracovníkům patřila také Eva Procházková, která se starala o vizuální stránku skupiny, včetně návrhů obalů alb a koncertní scénografie. Její umělecký přístup pomohl vytvořit charakteristickou image skupiny, která se stala nedílnou součástí jejich identity. Procházková také navrhla ikonické logo skupiny, které používají dodnes.

V pozdějším období (2008-2012) se na produkci podílel renomovaný producent Tomáš Hradil, který přinesl do zvuku skupiny více orchestrálních prvků a pomohl jim s experimentováním s různými hudebními žánry. Pod jeho vedením vznikla dvě kritikou oceňovaná alba, která znamenala významný posun v tvorbě skupiny. Hradil také zprostředkoval několik důležitých spolupráci s mezinárodními umělci.

Neopomenutelnou postavou je také David Černý, který působil jako technický poradce a správce studiového vybavení. Jeho expertíza v oblasti analogových syntezátorů a vintage nástrojů významně přispěla k charakteristickému zvuku skupiny. Černý také pomohl sestavit unikátní modulární syntezátor, který se stal významnou součástí jejich studiového vybavení.

V současnosti skupina spolupracuje s mladým producentem Markem Novákem, který přináší do jejich tvorby svěží pohled a moderní produkční postupy. Novák pomáhá skupině držet krok s aktuálními trendy v hudební produkci, přičemž respektuje jejich charakteristický zvuk a uměleckou vizi. Pod jeho vedením vznikají nové nahrávky, které kombinují tradiční prvky skupiny s inovativními produkčními technikami.

Současní aktivní členové Panoptika

Panoptikum v současné době tvoří několik výrazných osobností české hudební scény, které společně vytvářejí jedinečný zvuk této kultovní formace. Martin Švec zastává pozici hlavního zpěváka a frontmana kapely, jeho charakteristický hlas se stal poznávacím znamením skupiny již od jejího založení. Na pozici hlavního kytaristy působí Petr Kovář, který do kapely přináší nezaměnitelné riffy a propracované kytarové sóla, jež jsou základním stavebním kamenem zvuku Panoptika.

Za bicími sedí Tomáš Drum Novotný, který svou precizní technikou a citem pro rytmus dodává skladbám potřebnou dynamiku a energii. Basovou linku obstarává Jan Mareš, jehož groove a technická vyspělost jsou pro kapelu nepostradatelné. Na klávesy hraje Marie Dvořáková, která do zvuku skupiny vnáší atmosférické prvky a melodické linky.

Současná sestava se zformovala v roce 2019 po několika personálních změnách, které kapelu v minulosti provázely. Všichni členové jsou profesionální hudebníci s bohatými zkušenostmi z různých hudebních projektů. Martin Švec například působil v několika známých rockových formacích a jeho hlasový projev je inspirován legendami světového rocku. Petr Kovář má za sebou studium na prestižní hudební škole v Londýně a spolupracoval s řadou zahraničních interpretů.

Členové kapely společně tráví mnoho času jak na zkouškách, tak při koncertech a nahrávání nového materiálu. Jejich vzájemná chemie a porozumění se projevují v kompaktním zvuku a energických živých vystoupeních. Každý z členů přináší do tvorby své vlastní nápady a inspirace, což vede k pestrému hudebnímu výrazu, který kombinuje prvky různých žánrů od klasického rocku přes progressive metal až po alternativní hudbu.

V současné době kapela pracuje na novém studiovém albu, kde každý člen aktivně přispívá svými kompozičními schopnostmi. Společná práce na nových skladbách probíhá velmi intenzivně, přičemž členové tráví dlouhé hodiny ve zkušebně dolaďováním každého detailu. Jejich profesionální přístup a oddanost hudbě se odráží v kvalitě výsledného materiálu.

Kromě hudební činnosti se členové Panoptika věnují také organizaci koncertů a festivalů, kde vystupují jako headlineři. Jejich zkušenosti z pódia i zákulisí jim umožňují vytvářet nezapomenutelné show pro své fanoušky. Vzájemná podpora a respekt mezi členy kapely jsou základem jejich úspěšné spolupráce, která trvá již několik let a stále se rozvíjí.

Bývalí členové a jejich další působení

Po rozpadu skupiny Panoptiko se jednotliví členové vydali různými uměleckými směry. Martin Kratochvíl se věnoval sólové kariéře a založil vlastní hudební studio, kde začal produkovat nahrávky pro začínající umělce. Jeho experimentální přístup k hudbě pokračoval i v následujících letech, kdy spolupracoval s různými alternativními projekty a věnoval se především elektronické hudbě. Významná byla také jeho spolupráce s jazzovými muzikanty z pražské scény.

Petr Novotný se po odchodu ze skupiny zaměřil na výtvarné umění a postupně se vypracoval na uznávaného grafického designéra. Jeho práce byly vystavovány v několika prestižních galeriích a jeho charakteristický styl ovlivnil řadu mladších umělců. Současně se věnoval i hudební produkci, byť v menším měřítku než během působení v Panoptiku.

Jana Králová, která byla výraznou postavou skupiny především v jejím pozdějším období, se přesunula do divadelního prostředí. Založila experimentální divadelní soubor, kde mohla plně využít své zkušenosti z performativního umění, které získala během působení v Panoptiku. Její inovativní přístup k divadelní tvorbě přinesl několik oceňovaných představení.

Bubeník Tomáš Dvořák se po rozpadu skupiny věnoval pedagogické činnosti na hudební škole a současně působil jako studiový hudebník. Jeho technická zdatnost a versatilita mu umožnily spolupracovat s mnoha významnými českými interprety. V současnosti vede vlastní hudební workshop, kde předává své zkušenosti mladším generacím.

Michal Procházka, který byl zodpovědný za vizuální stránku vystoupení Panoptika, pokračoval v práci s multimediálními projekty. Jeho instalace byly k vidění na významných výstavách současného umění a jeho práce s videoartem získala mezinárodní uznání. Spolupracoval také s několika zahraničními galeriemi a jeho tvorba významně ovlivnila českou audiovizuální scénu.

Baskytarista David Mareš se po odchodu ze skupiny věnoval především studiové práci a produkci. Založil vlastní nahrávací studio, kde se specializoval na experimentální elektronickou hudbu a fusion projekty. Jeho producentský rukopis je znát na mnoha významných českých albech z přelomu tisíciletí.

Eva Nováková, která byla součástí skupiny v její první fázi, se později prosadila jako sólová zpěvačka a textařka. Její poetické texty získaly uznání kritiky a její sólová alba představují zajímavou fúzi různých hudebních stylů. Současně se věnuje i literární tvorbě a vydala několik básnických sbírek.

Tito bývalí členové Panoptika, přestože se jejich cesty rozešly, významně přispěli k rozvoji české alternativní kulturní scény. Jejich individuální projekty a umělecké počiny nesou stopy experimentálního ducha, který byl charakteristický pro jejich společné působení v Panoptiku. Mnozí z nich dodnes spolupracují na různých projektech a jejich vliv na současnou českou uměleckou scénu je stále patrný.

Nejdůležitější personální změny v historii kapely

V průběhu existence kapely Panoptiko došlo k několika zásadním personálním obměnám, které významně ovlivnily její zvuk i směřování. Prvotní sestava z roku 1998 zahrnovala Martina Kováře jako zpěváka, Petra Nováka na kytaru, Tomáše Dvořáka na basovou kytaru a Jakuba Mareše za bicími. Tato formace vydržela pouze dva roky, když v roce 2000 odešel původní bubeník Mareš kvůli neshodám ohledně hudebního směřování kapely. Jeho místo zaujal David Procházka, který přinesl do zvuku kapely výraznější prvky progresivního rocku.

Další významná změna přišla v roce 2003, kdy skupinu opustil zakládající člen a frontman Martin Kovář. Jeho odchod způsobil v kapele krizi, která málem vedla k jejímu rozpadu. Po několikaměsíčním hledání se novým zpěvákem stal Filip Černý, jehož charakteristický hlas dal kapele zcela nový rozměr. S jeho příchodem se Panoptiko začalo více orientovat na alternativní rock s prvky elektronické hudby.

V roce 2006 došlo k další významné obměně, když basista Tomáš Dvořák oznámil svůj odchod kvůli rodinným důvodům. Na jeho pozici nastoupil Jan Kratochvíl, který do té doby působil v několika undergroundových projektech. Kratochvíl přinesl do kapely nové impulzy a jeho technicky propracovaná basová linka se stala jedním z poznávacích znamení zvuku Panoptika.

Nejzásadnější změna v historii kapely nastala v roce 2009, kdy během jednoho roku odešli hned dva členové - kytarista Petr Novák a bubeník David Procházka. Toto období bylo pro kapelu velmi náročné, ale paradoxně vedlo k jejímu kreativnímu vrcholu. Novým kytaristou se stal Marek Svoboda, který předtím hrál v jazz-rockové formaci Meridian, a za bicí usedl Roman Šťastný, bývalý člen metalové skupiny Darkside.

Poslední významná personální změna proběhla v roce 2015, kdy se po dlouhé pauze vrátil původní zpěvák Martin Kovář, aby společně s Filipem Černým vytvořili neobvyklé pěvecké duo. Toto spojení dvou výrazných vokalistů přineslo kapele nové možnosti a vedlo k experimentálnějšímu zvuku, který můžeme slyšet na posledních dvou albech.

V současné době tak kapela funguje v sestavě, která kombinuje jak původní členy, tak muzikanty, kteří se k projektu připojili později. Toto spojení různých hudebních zkušeností a přístupů vytváří jedinečný zvuk, který je pro Panoptiko charakteristický. Všechny tyto personální změny, jakkoliv byly někdy bolestivé, přispěly k tomu, že se kapela neustále vyvíjela a nikdy neustrnula na jednom místě.